První přímé volby prezidenta České republiky se konaly v březnu 2013. Vyhrál je ing. M.Zeman, který přesvědčivě porazil Karla Schwarzenberga. Ve volbách jednoznačně a úspěšně našeho kandidáta na prezidenta podpořilo Vlastenecké fórum, které sdružovalo řadu vlasteneckých subjektů, jež v průběhu volební kampaně nejen slovy, ale také mnohými skutky se jednoznačně postavilo za Miloše Zemana.

Po nějaké době poté jsme byli pozváni na Hrad na pracovní oběd. Pan prezident Zeman, kterého jsme si vážili, měli ho rádi, pronesl několik úvodních vět. V politice vděčnost neexistuje, říká se. Ale to není pravda. Důkazem toho jste vy, jste na Hradě, jednáme o důležitých věcech, každý z vás bude mít své slovo, ukáže na to, co považuje za významné. Dozvěděli jsme se též, že od dnešního dne bez dalšího se stáváme poradci prezidenta republiky.

Z Hradu jsme se vraceli plní naděje a radosti, že na Hradě sídlí skutečně náš prezident, který vždy se zastával obyčejných lidí. Nebál se, nekradl, z politických zápasů nikdy neutíkal. Falešné bojové heslo protikandidáta M. Zemana, že kníže má k lidu blíže, propadlo ještě hlouběji než sám pan „kníže“ Schwarzenberg. Není důležité jen to, co pan prezident Zeman pro republiku udělal, ale také i to, čemu zabránil.

Nebudu se zabývat deseti lety prezidentování pana Miloše Zemana. Bylo by to dlouhé pojednání. Chci zdůraznit především to, že v době předmětných voleb existovalo „Vlastenecké fórum“, silná opora M. Zemana v zápase o prezidentský stolec. Plně se osvědčilo.

Proč pan Jaroslav Bašta a poté ani Andrej Babiš postrádali takovouto podporu ve volební kampani? To nikomu z vlasteneckých nenapadlo, že bude nezbytně nutné, aby takovýto subjekt vznikl i v těchto prezidentských volbách, o nichž se vědělo, že nebudou lehké? Ano, panu J. Bašovi vyhlásilo podporu několik spřízněných vlasteneckých organizací. To však měl být jen začátek. Skutky, a to celá řada, měly následovat. Bylo tomu tak?¨

Když se rozdávaly karty pro druhé kolo volební kampaně, byla situace lepší? Myslím si, že nikoliv. Některá vyjádření SPD a i ANO nebyla souladná, působila disharmonicky. Pan Adrej Babiš, ač jeho nasazení ve volební kampani bylo maximální, až nadlidské, a to přes trámy, které mu stoupenci té pravé „liberální“ demokracie házely na cestu, včetně médií, měl jen menší šanci zvítězit. Kdyby v jeho situaci se nacházel pan generál P. Pavel, těžko by dosáhl lepšího výslesku, spíše mnohem horšího.

Již v blízké budoucnosti bychom se měli nad uvedeným zamyslet a začít jednat. Odklady na „zítřek“, je přece hodně času, nás poškozují, poškozují i budoucnost obyčejných českých lidí, republiky. Nečekejme a jednejme!